Vrch o výšce 1362 m, jehož vrcholové partie pokrývá Boubínský prales, třetí nejstarší přírodní rezervace v ČR o rozloze 620 ha. Letité stromy dosahují stáří až 300 – 400 let a některé jsou neobvykle zdeformovány. Na vrcholu Boubína leží žulový obelisk a kolem pralesa vede naučná stezka dlouhá 3,8 km. Na Kaplickém potoce najdete Boubínské jezírko, romantickou umělou nádrž z roku 1833. Nejsnazší přístup na Boubín je z parkoviště na horním konci Zátoně (poblíž železniční stanice). Hiesige Burg, erbaut 1251-60, wurde im Jahre 1619 verwüstet. Danach liess Joachim Gratzender von Kolowrat einen neuen Teil zubauen, wo die Herrschaft wohnte, und die alte Burg reparieren. Zu einer gründlicheren Renovierung kam dann unter der Herrschaft von Adam Franz Schwarzenberg. Im Jahre 1857 brannte aber das Schloss nach einem Blitzschlag nieder, und lediglich Keller blieben unberührt. Das Gebäude wurde schwer beschädigt, und es folgten mehrere Bestrebungen nach seinem Instandsetzung, was auch das heutige Aussehen des Schlosses beweist. Die Stadt wurde vor allem durch ihre Druckertradition berühmt (zwei Bücher stammen bereits aus dem Jahr 1484). Es wurde hier am Ende des 19. Jahrhunderts ein einzigartiger Miniaturkoran in einem schönen Einband gefertigt, der 832 Seiten hatte. Eine Lupe musste zu ihm beigelegt werden, denn seine Dimensionen waren nur 1,8 x 2,7 cm. In der Kirche der Mariä Heimsuchung wurde eine gotische Statue der Mutter Gottes aus der Zeit um 1400 (Arbeit des Meisters der Krumau-Madonna) erhalten. Man kann hier auch die Friedhofskirche St. Bartholomäus mit erhaltenen Fresken aus der 2. Hälfte des 15. Jahrhunderts ansehen.

Tento skalní masív a kamenné moře nad hlubokým kaňonem řeky Vltavy pod Loučovicemi upoutá každého návštěvníka nádherným pohledem na přírodní scenérii. Nejkrásnější pohled na údolí a zalesněné hory je na podzim, kdy ještě neopadaly zbarvené listy. Řečiště Vltavy se v těchto místech nazývá Čertovy proudy. Když se zde v minulosti s temným hukotem valily vody Vltavy, vyvolávaly divoké představy v myslích pocestných. Nejvyšší skála byla nazvána Čertova kazatelna (také Strašidelník). Inspirace touto krajinou je tak silná, že přiměla Elišku Krásnohorskou sepsat libreto opery Čertova stěna od Bedřicha Smetany. Podle pověsti v těchto divokých vodách málem utonul pan Vok z Rožmberka. Jako dík za svou záchranu začal budovat vyšebrodský klášter, což se ovšem údajně nelíbilo pekelným mocnostem, které se snažily jeho záměr překazit rozsetím obrovských kamenů do řeky a tím vytvořit hráz. Vzniklou nádrž chtěli pak použít k zaplavení kláštera. Dílo však muselo být dokonáno do ranního kuropění, což se nakonec nezdařilo, protože kohout z blízké vsi zakokrhal velmi časně. Kaňonem prochází stezka, která vede proti proudu do Loučovic, nebo dolů po proudu do Vyššího Brodu. Přístup na Čertovu kazatelnu je od parkoviště na pravé straně silnice vedoucí z Lipna do Vyššího Brodu.

Rašeliniště s malebným jezírkem se nachází u obce Borová Lada (cca 20 km severozápadně od Volar). Výměra rašeliniště je 136 ha, maximální hloubka 7 m. Je částečně porostlé kosodřevinou a některými vzácnými rostlinami, část je však narušená těžbou z 19. století. Rašeliniště je přírodní rezervací, přístupnou po dřevěném chodníčku až k jezírku. U vstupu najdete informační středisko Národního parku.

Rozsáhlé rašeliniště poblíž obce Kvilda na rozvodí Vltavy a Otavy. Toto místo bylo jako přírodní rezervace vyhlášeno roku 1933 a dnes zabírá plochu 120 ha. Vyskytují se zde všechny druhy rostlin charakteristické pro šumavské slatě. Přístup do rezervace je možný stezkou od parkoviště a dále po dřevěném chodníčku. Na okraji slatě stojí vyhlídková věž.

Libín je vrchol o výšce 1096 m (cca 4 km jižně od Prachatic), na kterém stojí kamenná rozhledna vysoká 27m z roku 1883. Ta nabízí vynikající kruhový výhled, který za dobrého počasí pojme i rakouské Alpy. Na severním úbočí se nachází přírodní rezervace – přirozený suťový les o rozloze 69 ha. Ve vesničce Libínské Sedlo (Fefry) najdete pozdně gotický kostel sv. Anny ze 16. století a několik rozložitých zděných stavení.

Tato naučná stezka prochází zalesněnými svahy vrchu Perník (cca 7 km severozápadně od Nové Pece). Stezka vede od železniční zastávky Ovesná kolem skalních útvarů, Medvědího kamene, kde byl r. 1856 zastřelen poslední šumavský medvěd, až k železniční stanici Černý kříž. Cesta je lemována bizarními skalními útvary vzniklými zvětráváním hrubozrnné žuly.

Na severovýchodním svahu Sulzbergu (vrchol poblíž německé hranice – na německém území) se nachází rozhledna postavená r. 1967, jež byla původně vrtnou věží. Je vysoká 25 m a nahoru se dostanete kovovým schodištěm se 137 schody. Nabízí výhled na Lipenskou přehradu, Boubín, Vítkův Kámen apod.