Koncem 19. století se objevily první myšlenky na obnovení jezera, které se v této krajině v pravěku rozlévalo. V povodí Vltavy mezi jejím pramenem a Čertovou stěnou mělo být původně zbudováno 26 vodních nádrží, které by zadržovaly nebezpečné vodní přívaly. Teprve po 2. světové válce se začalo s výstavbou přehrady, která probíhala v letech 1950-59. Nejprve byla vybudována zemní sypaná hráz o výšce 25m a délce 282m. S napouštěním jezera se začalo v únoru roku 1958, přičemž díky silné oblevě bylo údolí naplněno během několika dnů. V podzemní elektrárně (v hloubce 160 m) jsou umístěny dvě Francisovy turbíny o výkonu 2x60 MW. Z elektrárny teče voda 3,6 km dlouhým tunelem do vyrovnávací nádrže Lipno II. V roce 1959 byly na lipenskou hladinu dodány dvě motorové lodě a upraveny břehy, tehdejší léto zde začala první rekreační sezóna. Řada přívozů dnes spojuje levý a pravý břeh jezera, jež byl dříve nepřístupnou pohraniční oblastí. Lipenské jezero je z mnoha důvodů nazýváno „českým mořem“.

Najdete jej asi 1 km od vesničky Humenice. Jedná se o gotickou tvrz poblíž Nových Hradů, jež byla postavena na konci 15. století Vilémem Pouzarem z Michnic. Je to čtyřkřídlá patrová budova s osmihrannou věží a částečně zachovalým vyzděným příkopem.

Toto město bylo v 19. století známé jako hornické středisko s těžbou grafitu. Můžete zde najít bývalý pivovar, renesanční hospodářské budovy, kostel z r. 1800, který byl však několikrát přestavován, závod Státního rybářství s chovem pstruhů a ostrůvek Tajvan, jež je vidět v přehradním lipenském jezeře jižně od železniční stanice. Ostrůvek byl vyhlášen přírodní rezervací díky vodnímu ptactvu a drobné fauně. Právě v Černé v Pošumaví je lipenské jezero nejširší, přibližně 16 km.

Město bylo založeno v roce 1265 králem Přemyslem Otakarem II. Za husitských válek patřilo k zapřísáhlým nepřátelům kalicha a císařské katolické straně zůstalo věrné i za stavovského povstání v roce 1618. Roku 1832 zahájila v Českých Budějovicích provoz první koněspřežná železnice do Lince. Byla to vůbec první železnice na evropském kontinentu.

Historické jádro města je památkovou rezervací a zachovalo si půdorys se čtvercovým náměstím, které je jedním z největších v Čechách. Náměstí je obestavěno měšťanskými domy v gotickém, renesančním a barokním stylu s podloubím. Městská radnice z roku 1555 byla z původně renesanční budovy přestavěna na barokní. Dominantou města je však veřejnosti přístupná goticko-renesanční Černá věž, 72 m vysoká, postavená v letech 1549-1578. Původní městské opevnění je patrné z části hradeb s věží Železná panna, věží Rabštejnskou, okrouhlou baštou Otakarkou a Solnou brankou. Vyhledávanou památkou jsou také renesanční masné krámy z roku 1554, v kterých je dnes restaurace. V Českých Budějovicích naleznete také chrám sv. Mikuláše z 13. století, trojlodní památku přestavěnou pozdně goticky a barokně. Od roku 1748 je tento chrám biskupskou katedrálou. Trojlodní je rovněž bazilika Obětování Panny Marie dominikánského kláštera z roku 1265 se zvonicí Bílá věž. V roce 1877 bylo založeno Jihočeské muzeum s rozsáhlými sbírkami z přírody, pravěku, středověku, doby husitské apod.

Původní hrad Vítkovců byl postaven na ochranu brodu, kterým vedla cesta do Lince. Za Petra I. z Rožmberka byl vybudován tzv. Horní hrad spojený s Dolním hradem mostem ústícím do schodišťové věže Máselnice. V 15. století (za Oldřicha z Rožmberka) pokračoval vývoj krumlovského hradu výstavbou trojkřídlého paláce navazujícího na starší stavení. Významné stavební období na krumlovském zámku začalo za vlády Viléma z Rožmberka. Z té doby se také zachovaly renesanční fresky s výjevy ze Starého zákona. Posledním rožmberským vladařem bylo krumlovské panství z důvodu dluhů prodáno Rudolfovi II. a v roce 1622 přešlo panství do majetku rodu Eggenbergů. Koncem 17. století byla založena podélná zámecká zahrada s rybníkem a postaven letohrádek Bellárie. V té době se veškerý majetek dostává do rukou Schwarzenbergů. Po výstavbě jízdárny v roce 1747 následoval Maškarní sál, kaskádová fontána a nová budova zámeckého divadla. Od 2. poloviny 18. století přestali Schwarzenbergové využívat krumlovský zámek jako trvalé sídlo a nejspíše proto zůstaly interiéry zachovány v původní podobě. Protějšek zámecké věže tvoří štíhlá jehla věže kostela sv. Víta, v němž jsou uloženy náhrobníky Viléma z Rožmberka a jeho třetí manželky Anny Marie, markraběnky bádenské. I na tomto zámku (kromě Rožmberka) se zjevuje Bílá paní.

Město Český Krumlov je světovou památkou UNESCO. Zároveň je druhým nejzachovalejším historickým městským celkem v Čechách ( po Praze). Český Krumlov disponuje množstvím středověkých domů, z nichž vyniká např. budova radnice, budova muzea, Krčínův dům zdobený malbami s alchymistickou tématikou, budova hotelu Růže, pozdně gotická Kaplanka atd.

V Krumlově můžete navštívit také Muzeum voskových figurín, Muzeum marionet, umělecké centrum Egona Schieleho či Dům fotografie. Prohlídka města s průvodcem je také možná (lístky v Informačním centru na náměstí).

Nachází se cca 4km jihovýchodně od Křemže. Jedná se o rozvaliny hradu v přírodní rezervaci. Původně hrad na skále pojmenované Dívčí Kámen byl dokončen kolem roku 1360. V roce 1394 na něm krátce pobýval Václav IV, však nedobrovolně, neboť zde byl násilně držen. V té době byl hrad stálým sídlem Oldřicha z Rožmberka. Pověst říká, že pozdravíte-li na jaře trpaslíka, který hlasitě kýchá, bohatě se Vám odmění…

Malebné městečko na břehu Lipenské přehrady, které bylo jejími vodami zčásti zatopeno. Město bylo založeno na obchodní cestě z Rakous do Čech ve 13. století. Z té doby pochází také kostel sv. Bartoloměje (1277), jež byl přestavěn pozdně goticky v 16. století a navíc barokně upraven. Na náměstí jsou k vidění historické domy s fasádami z 19. a 20. století, morový sloup pochází z roku 1735, čtvercová kašna s pětilistou růží z roku 1676 a pranýř se zvonkem z r. 1651. Z Frymburka jezdí přívoz do bývalé Frýdavy. Také můžete absolvovat okružní vyhlídkovou plavbu parníkem z Frymburka kolem Hruštic k Černé v Pošumaví, kde je jezero nejširší.

Zámek v Hluboké pochází ze 13. století (původně hrad, který byl Schwarzenberky v zámek přeměněn). Dříve se hrad jmenoval Fronburg a patřil rodu Vítkovů. V té době pomýšlel Záviš z Falkenštejna na královský trůn a tak svého bratra Vítka na hrad usadil. Záviš byl pak obviněn z velezrady a hrad připadl Václavu II., díky němuž nakonec přišel Záviš o život (1290). Za vlády Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilému z Landštejna, ale Janův syn Karel IV. jej opět vykoupil. Hluboká však byla zastavena ještě několikrát, např. Vilému z Pernštejna (od roku 1490), který sídlo nákladně opravil. V roce 1562 koupil Hlubokou Jáchym z Hradce a později byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Přestavba byla však natolik finančně náročná, že jej páni z Hradce prodali v roce 1596 Malovcům. Těm byl konfiskací zabaven a sídlo získal v roce 1622 velmi výhodně generál Baltazar Marradas. Nakonec odkoupili zámek Swarzenberkové (1661) a výrazně ho přestavěli do barokního stylu. V roce 1744 obsadili Hlubokou Prusové a napáchali zde mnoho škod. Teprve v první polovině 19. století vznikla dnešní podoba zámku potom, co byl původní zámek skoro celý zbořen. Současný vzhled byl odvozen od zámku v anglickém Windsdoru. V roce 1940 byla Hluboká zabavena Schwarzenberkům nacisty a později státem,. Dnes můžete u Hluboké nad Vltavou navštívit zoologickou zahradu Ohrada. Ohrada je bývalý lovecký zámek vystavěný ve vrcholně barokním slohu v letech 1708-1721. Stojí na břehu Munického rybníka uprostřed ohrazené obory. Nachází se zde i Lesní a lovecké muzeum s vorařskou, rybářskou a zemědělskou expozicí.

Toto lyžařské středisko se nachází na hranici ČR s Rakouskem – na rakouském území, cca 7km vzdušnou čarou od Nové Pece. Velikostně je zhruba dvakrát tak velké jako Svatý Petr a patří k největším a nejlepším „mimoalpským“ střediskům Rakouska. Díky sněžným dělům je ideálním lyžařským místem po celou zimní sezónu v nadmořské výšce 934 - 1.338 metrů. Obsluhují jej 3 moderní čtyřsedačky, 7 dalších vleků a 13 sjezdových tratí s výbornými lyžařskými podmínkami. Najdete zde ale také Snowpark a dětský park, lyžařskou školu (s česky mluvícími instruktory), půjčovnu, moderní systémy odbavování a další místní služby. Z vrcholu Hochfichtu je velmi pěkný výhled na Šumavu a Lipno.

Obec ze 13. století, která několikrát vyhořela. Kostel sv. Kateřiny byl původně raně gotický, v r. 1487 byl však přestavěn do pozdní gotiky a v letech 1900-1901 byla navíc přistavěna věž. Na náměstí můžete vidět dochovaný osmiboký pranýř z r. 1549, na němž se odměřovalo obilí pomocí kamenných mís. Zároveň se dochovala soustava kašen. V roce 1992 zde byla obnovena slavná tradice pašijových her sahající až do 13. století (hry se konají v areálu na horním okraji obce). V Hořicích můžete navštívit také místní malé muzeum.

Horní Planá byla živou tržní obcí na obchodní cestě z tehdejších Rakous do jižních Čech. Kostel svaté Markéty (raně gotický) byl několikrát rozšiřován. Nachází se v něm rovněž pozdně gotická socha Madony z 15. století a renesanční figurální nástěnné malby z 16. století. Domek č.p. 21 byl rodištěm spisovatele Adalberta Stiftera (1805 – 1868). Dnes se v něm nachází jeho pamětní síň. Obec byla po světové válce vysídlena a téměř opuštěna až do stavby lipenské přehrady. Zajímá-li Vás ruční výroba skla, navštivte sklářskou huť TASTA v Milné u Horní Plané.

V tomto městečku se narodil kazatel a náboženský reformátor Mistr Jan Hus. Jeho rodný dům se nachází v Husově ulici č.p.36. Dům je národní kulturní památkou, v které se od r. 1952 nachází muzeální expozice s tzv. Husovou světničkou, která se uchovala v původním stavu. Nedaleko je i Husův pomník od K. Lidického z roku 1958. Náměstí Husince zdobí radnice (čp.1) s pozdně gotickým portálem, kostel sv. Kříže ze 14. století a pozdně gotický dům č.p. 103. Nad městečkem na řece Blanici se nachází Husinecká přehrada z let 1934-39, jež zásobuje pitnou vodou Prachatice.

Tato obec vznikla jako sklářská osada v údolí Teplé Vltavy a patří k nejhezčím obcím Šumavy. Místní sklárna zanikla po nepodařené privatizaci v roce 1990, dříve však patřila k nejlepším v Evropě. Výrobky jsou k vidění alespoň ve zdejším sklářském muzeu. V dnešní době je v provozu několik malých sklářských hutí. V Lenoře najdete také obecní pec na pečení chleba z 1. poloviny 19. století, dělnické domky z doby založení sklárny, roubené domky volařského typu, krytý dřevěný most přes řeku (rechle), jež sloužil k regulaci plaveného dříví, zámeček sklářské rodiny Králíků z 19. století a pomník sklářského mistra a kapelníka A. Hartauera. Nedávno lenorští pekaři obnovili tradici pečení chleba v obecní peci. Peče se vždy poslední sobotu v měsíci od dubna do prosince a díky sponzorům si zde můžete pochutnat nejen na chlebu, ale také houskách, koláčích a lenorských plackách.

Vznikly jako osada vyšebrodského kláštera ve 14. století. Svého významu nabyly však až v době vybudování místních papíren a také železniční trati z obce Rybník do Lipna nad Vltavou. Jedna z papíren (Vltavský mlýn) vznikla v letech 1884-86 a do roku 1986 vyráběla ubrousky, balicí papír a sulfitovou buničinu. Nedávno se byla její činnost obnovena a zabývá se výrobou papírových hygienických potřeb. Druhá (sv. Prokop) z r. 1901 vyráběla lepenkovou kartonáž. Na pravém břehu řeky najdete gotický kostel sv. Oldřicha z r. 1361, na levém břehu gotickou kapli sv. Prokopa z téhož roku.

Gotický hrad leží nad řekou Stropnicí u stejnojmenného města. Byl postaven ve 13. století na tehdejším místě staršího hradiště z důvodu ochrany obchodní cesty do Rakous. Hrad vlastnil rod Vítkovů, ve 14. století získal Nové Hrady Vilém z Landštejna, jehož syn je pak prodal Rožmberkům. V roce 1425 hrad vyhořel společně s městem kvůli husitským válkám. Další podobná pohroma přišla v roce 1467, kdy hrad přepadl Zdeněk ze Šternberka. To však nebylo poslední ničení, které hrad postihlo. V roce 1573 spadla jeho věž v důsledku výbuchu střelného prachu. Rožmberkové nestačili hrad ani opravit a v roce 1590 jej postihlo zemětřesení… V té době zdědili hrad Švamberkové a opravili jej tak dokonale, že odolal náporu císařského vojska v roce 1619. V témže roce byl však hrad dobyt generálem Buquoyem, který jej z moci Ferdinanda II. získal a jeho rod jej držel celá tři století. Během té doby byl důkladně opraven a přestavěn. Rod Buquojů o něj přišel až v roce 1945.

Město vystavěné po roce 1310, které roku 1381 získalo výhradní právo dovozu, skladování a dalšího prodeje soli. Bylo založeno na obchodní stezce do Bavor nazývané pro svou výnosnost Zlatá. Po ní putovalo v dobách vrcholného rozvoje týdně kolem 1200 soumarů, kteří přiváželi do Prachatic nejen sůl, ale také drahé látky, mořské ryby, jižní plody, koření a víno. Do Bavor naopak vozili obilí, vlnu, kůži, med, chmel, pivo a proslulou prachatickou kořalku. V roce 1420 byly Prachatice vypáleny husity a v roce 1501 se dostaly do držení Rožmberků. V 16. století zasáhl město požár, po němž byly měšťanské domy přestavěny a vyzdobeny sgrafity. Ve městě se zachovalo mnoho domů s mimořádnou sgrafitovou výzdobou (Rumpálův dům, literátská škola, Husův dům a další). V kostele svatého Jakuba je naopak k vidění monumentální barokní oltář a gotická síťová klenba. V roce 1811 se v Prachaticích narodil sv. Jan Nepomuk Neumann, biskup z Philadelphie, který byl jako jediný Američan kanonizován (1997).

Tato obec byla původně poustevnou s kaplí, později zde vznikl pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Klášter paulánů se nedostavěl a zůstala z něj jen místnost vedle sakristie. Přední Výtoň je jedinou obcí na pravém břehu Lipenské přehrady, která má vlastní obecní úřad.

Hrad Rožmberk je nyní sestaven z jediného zachovalého zbytku původního Horního hradu, jímž je okrouhlá věž Jakobínka, a dnešního Dolního hradu ze 14. století, tedy z doby, kdy již Rožmberkové sídlili v Českém Krumlově. Fasáda Dolního hradu je pokryta renesančními sgrafity. Malované dřevěné stropy a nástěnné malby v hradním interiéru pocházejí z doby kolem roku 1600. V 19. století byla provedena přestavba hradu v duchu romantické gotiky. Do nově vybudované Křižácké galerie pořídil malíř Strobl podle předloh z Versailles fiktivní portréty křižáckých válečníků. U Jakobínky vznikl tzv. Nový zámek a byl založen anglický park. Známý přízrak Bílé paní byl na Rožmberku naposledy viděn při opravách v roce 2006, předtím za 2. světové války, kdy vyděsil dvě děvčata, jež měla na hradě vyvěsit nacistickou vlajku. Ve městě se nachází děkanský kostel Panny Marie, o kterém se dochovaly zmínky již z roku 1271.

Tyto pozůstatky gotického hradu leží nedaleko Kaplice na říčce Černé. Byl založen ve 13. století, kdy si jej falsifikátem listiny přivlastnil Vok z Rožmberka. Hrad Sokolčí ve skutečnosti patřil pánům z Velešína a panu Vokovi byl doopravdy prodán až o století později. Listina z roku 1541 však již zmiňuje tento hrad jako pustý.

V údolí Studené Vltavy se nachází malá rekreační obec Stožec, dříve dřevařská osada založená r. 1769. Nedaleko stojí poutní Stožecká kaple (severně od obce pod vrcholem Stožecké skály). Tato kaple byla založena v r. 1791 u pramene, který byl nazván „zázračným“ a rozšířena v 19. století. Koncem 20. století byla obnovena tradice srpnových poutí (vždy 15.8.). Z vrcholu skály je daleký rozhled (nejlépe vystoupat od myslivny v Českých Žlebech – cca 3,5 km).

Městečko leží v podhůří Novohradských a Slepičích hor. Nachází se v něm gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde můžete vidět pozdně gotickou sochu Madony ze 16. století. Lze také dojít k Buškovému hamru (naučná stezka začíná na autobusovém nádraží Trhové Sviny) a cestou navštívit poutní kostel Nejsvětější Trojice v barokním stylu z 18. století. Buškův hamr byl v provozu ještě v 70. letech 20. století a díky tomu se dochovalo původní vybavení a zařízení, včetně expozice s pestrým sortimentem nářadí.

Rodiště Jana Žižky, vojevůdce a představitele husitského hnutí. V areálu poblíž vsi Trocnov (cca 14km na jihovýchod od Českých Budějovic) najdete Žižkův památník, Žižkovu kamennou sochu od J. Malejovského, Muzeum husitského revolučního hnutí a „Žižkův kámen“. Památník je dostupný ze vsi Radonice.

Hrad postavený v letech 1251 – 1260, v roce 1619 zpustošen. Po zpustošení dal Jáchym Novohradský z Kolovrat přistavět novou část, kde bydlela vrchnost, a opravit starý hrad. Důkladné obnovy se pak zámek dočkal za Adama Františka Schwarzenberga. V roce 1857 však zámek vyhořel po zapálení bleskem a nedotčené zůstaly jen sklepy. Budova byla těžce poškozena a následovaly snahy o její opravu, o čemž svědčí i dnešní vzhled zámku. Město se proslavilo tiskařskou tradicí (dvě knihy již z roku 1484). Koncem 19. století zde byl vytištěn unikátní miniaturní korán v krásné vazbě, který měl 832 stran a byl doplněn lupou, neboť jeho rozměry byly pouze 1,8 x 2,7 cm. V kostele Navštívení Panny Marie se zachovala gotická socha Madony z doby kolem roku 1400 (dílo Mistra Krumlovské Madony). Je zde také k vidění hřbitovní kostel sv. Bartoloměje se zachovanými malbami z 2. pol. 15. stol.

Torzo gotického hradu, nazývaného též Vítkův hrádek, leží na skalnatém vrchu (1032m) cca 5km od Přední Výtoně. Hrad vznikl ve 13. století díky Vítkovi z Načeradce a sloužil i jako vězení pro znepřáteleného Václava IV. v roce 1394. Za třicetileté války byl značně poničen a následně opravován Schwarzenberky. Byla to však jeho poslední oprava. Dnes je možné z hrádku vidět úchvatný pohled na lipenskou přehradu a v dobrém počasí i na vrcholky Alp. V blízkém kostele sv. Tomáše se kdysi pořádaly slavné poutě.

Leží cca 16 km jihozápadně od Prachatic. Nachází se zde jeden z největších dřevařských závodů na Šumavě, dále závody oděvní a potravinářské. V centru města se zachovalo několik dřevěných domů volařského typu. Tyto stavby pocházejí z doby renesance. Od barokního kostela z roku 1688 vede značená turistická cesta „Zlatá stezka“ ke hřbitovu, kde je památník obětí pochodu smrti z konce 2. světové války a hroby 96 vězenkyň pěti národností z koncentračního tábora v Ravensbrücku, které zde v té době zahynuly. Volary však nabízejí i sportovní stadión či krytý plavecký bazén.

Toto město je správním střediskem tzv. volyňského újezdu, připomínaného již roku 1271. V bývalé tvrzi je dnes k vidění městské muzeum a k areálu přiléhající kostel Všech svatých. Perlou renesance je však místní radnice z roku 1521. Významnou památkou je i židovský hřbitov, jehož nejstarší náhrobky jsou z bílého mramoru, barokní a je na nich patrný vliv lidového umění.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Pod kněžištěm kostela je rodová hrobka Rožmberků. V roce 1612, kdy zemřel poslední Rožmberk Petr Vok, byla hrobka uzavřena a její vstup skryt pod novou dlažbou. Klášter několikrát vyhořel a dnešní vybavení je převážně barokní ze 17. století. V té době bylo postaveno také dnešní Poštovní muzeum (dříve opatství). Klášterní knihovna z roku 1757 obsahuje vzácné rukopisy a prvotisky.

Cisterciácký klášter, který v roce 1263 založil Přemysl Otakar II. jako protiváhu kláštera ve Vyšším Brodě. Na kamenických pracích se účastnil bratr stavitele chrámu svatého Víta Michal Parléř. Za husitských válek byl klášter vypálen a důkladné opravy se dočkal až v 17. století. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 18. století. V roce 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a přeměněn v továrnu. V roce 1909 se však započalo s pokusy obnovit jeho původní krásu a dnes slouží jako expozice Státní vědecké knihovny.

Tato tvrz se nachází v podhůří Novohradských hor cca 25 km západně od Českého Krumlova. V této zcela unikátní opevněné vesnici s hradbami a baštami stojí gotická tvrz. Najdete zde vzácnou expozici jihočeského lidového malovaného nábytku z 18. a 19. století.